Děti zatím mají všechno, co chtějí (a co považuji za rozumné). Zatím jsme jim kvůli financím nemuseli omezit žádné aktivity, plavecké a lyžařské kurzy, kroužky, výlety, pokud chtějí jet na tábor, jedou na tábor, všechno absolvují. Chodí v kvalitních botách a oblečení, když už něco koupíme, nejsou to šunty od Vietnamců. Boty nedědí, jen oblečení, pokud je fakt v dobrém stavu.

Starší děti mají tablet, nejstarší mobil...

Fakt si nemyslím, že si žijeme špatně. Vše nakupujeme z rozmyslem. Nemáme deset párů bot a čtyři bundy.... Každý má jen to, co opravdu potřebuje. Ono se dá ušetřit na hodně věcech.