Já nemluvím se svým bráchou kvůli nenávistné a žárlivé švagrové – „stíhačce“, která totálně rozvrátila naše dosud hezké rodinné vztahy – už docela dost dlouho... Bráchy je mi líto, že se takto „svezl“, protože švagrová posuzuje lidi kolem sebe (včetně příbuzných) podle toho, na jaké „úrovni“ jsou/žijí/bydlí/tráví volný čas atd….- a hlavně – nesnese, aby někdo jiný byl „víc“ než je ona sama. Vadilo jí i to, že já si často smskuju s mou maminkou a maminka (čili její tchýně) jí žádné smsky nepíše – i toto bylo mojí mamince vyčteno. Na tohle prostě nemám slov a je to pak těžký….Spíš se divím své blbosti, že dost dlouho jsem se „snažila“ o nějaký vztah s ní a ona od začátku dávala dost jasně najevo, že se mnou prostě NE-E. Ačkoliv já a moje rodina jsme jí NIC neudělali – v tomto mám naprosto čisté svědomí.
Jak se chovám?? – nekomunikuju, nepřeju ani k vánocům, ani k narozeninám atd….¨
Dost dlouho mě mrzelo, že moje děti vlastně neznají strýce, tetu, sestřenice, bratrance - ale co se dá dělat. Moje trpělivost (či spíš blbost) je u konce.
Prostě na ně zvysoka s..u, kašlu na ně a jsou mi ukradení!!
Ve stylu přísloví: „kdo chce kam, pomozme mu tam“.
Jo a kdyby se tu náhodou objevil někdo, kdo se myslí, že mě zná - tak ať si trhne nohou!! JÁ UŽ SE NEDÁM!!!!