Já to vím, nemusíš mi to říkat. A tchýně dost často si myslí, že ji snacha nesnáší a to samý si myslí snacha. U nás to taky bylo šílený - i když ne tak, že by se nám hrabala do domácnosti a nedejbože chtěla pomáhat. Jen spíš - tvůj muž je můj synem a je mým synem dýl než je tvým mužem a tak když já budu chtít, bude dělat, co já budu chtít.
Spravilo se to celý časem, takže teď už si nemůžu stěžovat. Ono je to těžký - v dobrý vůli u nás vyžehlila a já z toho měla nerva, protože pochopitelně skládá po svým a mně se to nevešlo do skříní. Pověšila prádlo, ovšem po svým, protože je zvyklá vše žehlit, jenže já ne, tudíž ho podle toho věším a jí pověšené prádlo jsem tím pádem místo složení musela vyžehlit.
Ona má už svůj věk, takže nic takovýho nedělá - jako vděk za naši pomoc nás občas pozve k ní na oběd. Jsem ráda, ale přece jen, při našem počtu to vnímám pro ni jako velkou zátěž. Ale manžel říká, že jí to dělá radost, no tak jo.