Aleno, hodně rozumím, že tě to mrzí.
On by to nemusel být internet, pokud by to povídala kamarádkám, tak se to nedozvíš.
Ptáš se, co bychom dělali my.
Tak já bych se po několik příštích setkání soustředila na pozorování. Jak se tváří, když něco řeknu, udělám.
A to proto, že bych si říkala, že jsem jí dosud špatně rozuměla.

Z toho bych usoudila, že třeba některé vstřícné věci směrem k ní nejsou tak vítané, jak jsem si myslela. Byla bych zklamaná, ale prostě bych se s ní "kamarádila" méně a nebrala bych ji jako blízkou osobu, pokud by se mi nepodařilo porozumět, které věci jsou pro ni příjemné a které problém.

Já se takhle normálně k lidem chovám, a samozřejmě si nesednu s každým, a s kým to nefunguje, tak se příliš nesnažím. Paradoxně se to pak někdy obrátí k lepšímu, ale to už mě tak netankuje