a co se vžít do toho, jak babička uvažuje?
Osobně být na jejím místě, přišlo by mi naprosto geniální, aby prach mých blízkých byl prostě přijat zemí, než aby ležel někde na neudržovaném místě v polorozpadlém hrobě zarostlý kopřivami.
Osobně teda si taky přeju nechat se rozprášit, jak to udělají druzí blízcí sami se sebou a se svými příbuznými mi je ale naprosto jedno. Duše je stejně pryč, tělo se obrátilo v prach a je to jen schránka, kde duše přebývala .

raději bych se za dušičky zemřelých denně (nebo týdně) pomodlila (ať už jsou kde chtějí, modlitbička k nim dojde) a zapálila doma za ně třeba svíčku, když už....nechápu, proč na tom prachu a hrobech lidé tak lpí.

Otčím má doma mamčinu urnu, přijde mi to naprosto šílený...ale svůj názor si teda nechávám pro sebe, mám pocit, že je to jeho věc, když k ní má takový vztah.