Udržuju je tím, že jsou to lidé, které mám opravdu upřímně ráda, a jednám na základě této pohnutky. Vše ostatní plyne už jen z toho. Každý je jiný. Nemám žádný arzenál činností, které bych používala jako "mazadlo soukolí". Nepočítám setkání ani nesetkání, pozvání, ozvání, společné aktivity... každý ten vztah je jaksi kvalitativně jiný. Přátelský vztah je pro mě obdobou příbuzenského, jen v jiném směru a rozměru. Takže to funguje podobně.

Některé přátelské vztahy jsou hodně naplňované společným trávením času, některé právě naopak - jedna má přítelkyně je téměř výhradně korespondenční, viděly jsme se osobně pouze třikrát v životě. A přesto jsme si velmi blízké. Žádnou zobecnitelnou činnost prostě neznám. Svým přátelům pravidelně věnuju dobrou myšlenku. A koho mám sama takto" aktivně ráda", mě má taky rád. To je spojená nádoba. Abych parafrázovala klasika - držím se náklonnosti, činy přijdou samy.