hele a proč to hrotit a chtít za každou cenu manželství - vlézt do chomoutu?Já žiju ve fajn rodině s prima chlapem už nějakou tu desítku let,ale umím si i představit,že si dělám jen to co chci já,takže většinou nic,neřeším jídlo,občasné vaření,aby měl manžel co k večeři a na snídani či na svačinu do práce... Oba synové se už téměř osamostatnili a bydlí jinde,fakt si ted začínám chochtat a dovedu si představit chrochtat si ještě víc.
Najdi si nějakého fajn přítele,který přijde a za pár hodin odejde,který ti bude víc dávat než tě prudit (a to ted nemyslím vůbec na peníze),se kterým se bude dát lecos podnikat a co víc si přát?
Takové ty zoufalé snahy na sílu jsou fakt o ničem a spokojená nebudeš nikdy.