Pam-pelo, opravdu souhlasím se vším co jsi tu napsala. Je to samozřejmě tak. Já bych taky byla pro nějaký rozumný kompromis, ale prostě na to musí být dva. Když já navrhuji středu, tak muž navrhuje pondělí, úterý, středu, čtvrtek a pátek ne, to půjde na fotbal, pak sobotu a neděli. To jako kompromis moc nevidím.
Taky nevím proč najednou ta potřeba, ale asi okolnostma, přestalo nám divoké a náročné období, které bylo jak doma, tak na stavbě, tak v jeho práci atd.
Možná se jedná opravdu o to co píšeš, o tom potvrzení že je pro mě chlapem. Ale je to unavující když ho chci např. v poledne obejmout jen tak, a reakcí je to, že to bere jako výzvu k sexu a celé odpoledne nemluví o ničem jiném. Do večera mám po náladě. A ať se snažím jakkoliv, tak v posteli se vášnivě chovat nemůžu, když to není pravda. Nemůžu nějak potvrzovat někomu, že ho miluju, přijímám a vážím si ho, když to není pravda. Po těch letech o zamilovanosti nemůže být ani řeč, a ty další atributy ničí právě teď svým přístupem.
Knihu si určitě opatřím, díky za typ.