Můj muž by si psa přál, ale já to mám v mírnější verzi jak tvá mamka. Manžel by si ho jen podrbal, veškeré venčení, žrádlo apod. bude jenom na mě a když s ním pude manžel, zas nám tu bude chybět on. Všude psí chlupy, co s ním o dovolené... Psa jsme měli, když jsem byla v pubertě (rodiče chtěli mít pohyb - haha, pes byl ještě větší lenoch).
Navíc mi přijde, že si dnes psa pořídí kdekdo, ale nemá na to ho nějak pořádně vychovat. Před týdnem se pes přitočil ke kočáru, olízl mi dítě, před 2 týdny jiný pes vytrhl staršímu z ruky koláč, před měsícem jiný pes pochcal kolečko od kočárku, před půl rokem zase jiný pes pochcal dětský míč... Asi mě psi nemaj rádi jasně, přežijem to, i ty umazaný podrážky, když to někomu psychicky pomůže...