Mimochodem, o tomhle hrozně hezky povídal Nepil, jak jeho babička, když už nemohla, tak postupně dala pryč kravku a pořídila kozu. Když už nemohla, vzdala se kozy a pořídila slepice. A tak podobně (přesně už si to nepamatuju) a že říkala svým dětem a vnoučatům, že ví, že to hospodářství je její a ona ho chce, ale že nemůže chtít po nich, aby se o to jezdili starat místo ní, když přestane zvládat, a atk to pořád přizpůsobovala své mohoucnosti. Nepamatuju si to přesně, ale myšlenka byla přesně tato, utkvělo mi to, bylo to jedno z takových těch ranních Nepilových povídání v rádiu.