"V rámci rodiny vyřešit, kdo dům zdědí. Ten ať se také stará."
- Až tak jednoduché to není. Naše babička chtěla odkázat nemovitost tomu, kdo ji nechce.

"když některý člen rodiny o dům zájem má, může ho starý pán přepsat na něj ještě za život, zřídit si věcné břemeno "
- Moje babička měla v tomto případě strach, že by se k ní bratranci poté nechovali dobře. A že by to tam přestavěli (určitě by to přestavěli, poslední větší rekonstrukce se tam dělala v 50-tých letech) a ona nechce, aby se tam přestavovalo, chce aby to tam vypadalo pořád stejně jako když děda žil (děda zemřel 1988)

Schrnuto: starejte se o dům a zahradu tak jak chci já, hlavně nic nepředělávajte, nestavte, nebourejte. A ten, na jehož bedrech je toto už skoro 30 let, toho má plné zuby a chce s tím seknout. Což se babičce nelíbí a citově vydírá. Telefonuje několikrát týdně, ať táta přijede, že je potřeba udělat to a to. Táta je po onkologické operaci, volala mu dokonce i 2 dny po propuštění z nemocnice, že se jí ulomila větev ze stromu na zahradě, ať to přijede dát do pořádku. Máma ji tenkrát málem poslala kamsi...