No vzhledem s jakými vlastnostmi se obvykle pojí - alespoň u těch dětí co znám - často třeba neprůbojnost apod.
Ono to vypadá tak hezky a vzletně, být skromný, ale lidé co znám co jsou ti "skromní", tak často nic nechtějí, jenže ale ani od života, nemají ambice, vize, cíle, sny, kam je postavíš tam je najdeš, nemají obvykle cílevědomost, ani zdravou ctižádost, nic nezkusí, nepřihlásí se atd. Působí často že je mi vlastně všechno jedno.

Prostě být příliš skromný mi nepřijde jako zas až tak ideální ctnost, ne asi v dnešním světě. Myslím že jednou úspěch v studijním, profesním a i partnerském životě nepřijde se skromností, ale spíš s tím nespokojit se s málem, chtít od života víc.