Liv, já se třeba přiznám, že jsem se mnohem víc mazlila s prostředním a s nejmladší - prostě proto, že mi voněli! Tak hrozně, že jsem je pořád musela mazlit(tajně, většinou, ale nemohla jsem si pomoct). Syn spíš smrděl, dělal se mu sajrajt za ušima, ale mně to mimino prostě tak vonělo, že bych ho nedala z ruky.
Nejstarší dcera, po narození odnešená, vydezinfikovaná v Johnsonu&Johnsonu(naložily jí tam, že přes pěnu nebyla vidět), byla krásný miminko. Vypadalo to, že bude "černá" po tchyni, říkala jsem jí pracovně Nšo-či . Byla krásná a je krásná(jen vyšisovala a je špinavá blond), ale není mazlící - nebyla tehdy a není teď. Možná blbost, jen mě to teď napadlo k tématu. Něco důležitýho nám uniklo.
K tomu jsem cholerik, takže každá dlouhodobá snaha o vylepšení vztahů stejně končí fiaskem a musim začít znovu.