Ananto, záleží, jak se na to díváš. Někdo je dobrodruh od přírody, nevydrží na místě. Já nevydržela na místě spíš proto, že nic trvalého nebylo. Mít byt, asi tam sedim, pořídim si škodovku, dvě děti, možná bych měla za sebou praxi ve špitále cca 20 let. Mě donutily okolnosti a v době největší nouze jsem udělala asi ty nejdůležitější kroky v životě.
Takže tím vlastně říkám, že to může být tak i tak. Někomu bodne byt od rodičů, mně i bráchovi pomohl ten holý zadek, abychom se vybičovali k maximu. Jeho plat je daleko vyšší, než byl kdy můj, on se vypracoval z místa dělníka. Vždycky hodně pracoval, v práci si ho cení. Takže dneska má dům a když si chce koupt bicí za sto tisíc, jde a koupí si je. Přitom v 18 odešel ze školy, aby pomohl mámě a bráchovi, když byl brácha po úraze a otec od nás odešel.
Navíc k tomu má ten pocit(a sám o tom mluví), že všechno, co má, má svojí zásluhou.