Přidat odpověď
boží,
tomu moc nerozumím.
Realita je to, že něco musíš jíst, abys neumřela hlady.
Co budeš jíst záleží na mnoha faktorech - ale pro mne cena toho, co jím, je to poslední, co by mne zajímalo.
Když jím chleba s máslem, tak ho nejím proto, abych někomu vč. sebe dokázala, jak jsem skromná. Jím ho proto, že mi chutná. A když mi bude chutnat kaviár, budu ho jíst taky proto, že mi chutná, ne proto, abych někomu vč. sebe dokázala, že na to mám.
To je to materiálno, který v tom vy nevidíte a já ano.
A vůbec mne nezajímá, protože nemám potřebu se ani vůči někomu/něčemu vymezovat, ani někomu něco dokazovat.
Předchozí