učitelka nás v první a druhý třídě brala na dokumentární filmy o vzteklině, které objednávala pro tyto účely, plné klecí se vzteklými zvířaty a sugestivních popisů, hjak přichází nevyhnutelná smrt.

Na dalším místě jsem měla bombardování - tatáž učitelka nám coby druhákům, nevím, zda na základě vlastních dětských zážitků nebo zda to měla zprostředkovaně, barvitě líčila výjevy z bombardovaného města, třeba jak leží mrtvá matka a v náručí jí pláče ještě živé dítě


atomový výbuch jsem měla na žebříčku děsů relativně nízko, protože mne uklidňovalo, že by to snad bylo rychle za mnou, v ideýlním případě by mi to ani nedošlo, talkže moje hlavní starost byla, abych byla blísko epicentra výbuchu