Wicco,
já jsem primárně inženýr . Na učitelování jsem se dala až později, ale je fakt, že je mi to blízké, bližší než ta projektantská práce, která mě sice bavila, šla mi, ale chybí mi k tomu jedna zásadní vlastnost a to touha prosadit se se svými projekty, prodat svou práci.
Já vysvětlovala pořád něco někomu, kromě druhého stupně, tam jsme byli matematická třída, všichni plus mínus stejně dobří, a tam jsem měla v kolektivu problémy velké, ale ne proto, že jsem šprtka...Všude jinde, ač jsem taky nepatřila k nijak oblíbeným, se na mě ale spolužáci obraceli a já vysvětlovala a vysvětlovala...i to, co jsem neuměla, bylo pro mě poměrně snadné za pochodu číst informace a předávat je srozumitelně dál, tím jsem se i učila...milovala jsem takové ty rozhovory před zkouškou, kdy někdo naqdhodil otázku a nikdo nevěděl, začalo se lovit v sešitech, nebo se někdo zeptal už na něco konkrétního, co mu nebylo úplně jasné....to bylo něco pro mě...a ne proto, abych mohla předvést, že to umím, já toho většinou uměla míň než ostatní, ale byl to pro mě způsob, jak se to naučit.
Takže učitelování pro mě není z nouze ctnost....spíš nalezení sebe sama.