Ahoj,
opravdu tě chápu - také jsem před 14 byla v těžkém šokovém stavu po zjištění VVV u svého dítěte. Ale až nejhorší pomine, je na čase vzít rozum do hrsti a přijmout zodpovědnost za nový život, který jste se s manželem DOBROVOLNĚ rozhodli přivést na svět - a nikdo vám nikdy neslíbil, že bude 100 %. Asi je to tvoje první dítě - my matky vícerodičky už bohužel víme, že nic v životě není a nikdy nebude ideální. Jsem jedna z matek, jejíž příběh najdeš na int.stránkách šťastného úsměvu. Mé dceři je dnes už 14 let, byly a budou ještě těžké okamžiky, ale nikdy jsem ani na jedinou pidisekundu nezalitovala toho, že ji mám (a to s ní momentálně mlátí těžká puberta) Poplač si a pak hurá do boje!!! Neboj, nebudeš na něho sama, pan doktor Borský (příp. paní primářka Vokurková - pokud jsi z Moravy) tě v tom samotnou nenechají...