Já se nerada pouštím do nějakých polemik ohledně náboženství, protože spousta lidí to bere jako útok .
Můžu říct, jak co vnímám a poslechnout si, jak co vnímají druzí.

Jinak to mám tak, že víru mám hlubokou, ale nemusím k tomu mít prostředníky - lidi organizované v církvi a jejich výklad toho či onoho.
Nenapadám nic a nikoho, abys nemyslela, jen prostě mám dojem, že všichni hodnostáři jsou také jen lidé s nedokonalostmi...takže třeba i co se týká Bible, která byla už několikrát přepsána a reformována, nemohu vědět, zda je v ní opravdu to, co Apoštolové skutečně kdysi přímo zaznamenali.
Zda v ní není něco vynecháno a něco přidáno - to, co se hodilo církvi do krámu...protože víme, jaký mocenský vliv kdysi měla.
Ono se našlo nyní i nové evangelium, o jehož pravosti se vedou spory, ne? Protože nějak nezapadá do obrazu....

Ale mám blízko ke křesťanství, ráda zajdu do kostela, většinou tedy při adoraci, aby mne nikdo nerušil v rozjímání, kostely a jejich energie mám ráda...ale nepotřebuji k tomu pana faráře s jeho výkladem.
Často tam pozoruju lidi a vnímám, s čím kdo přichází - někdo opravdu s pokorou, láskou lítostí a někdo s úplně jiných pohnutek .

Ale to je jedno, myslím, že víra jako taková je velmi důležitá v dnešním světě, že ti lidi, kteří mají skutečnou vnitřní Víru, nepotřebují berličky v podobě alkoholu, drog, vysokoemočních aktivit, dlouhodobých AD, že mají cíl a motivaci k životu...a to je ničím nenahraditelné, hlavně pro mladé "ztracené" lidi.