Ráchel - ano, vidím Boha také jako rodiče - to přirovnání sedí.
A stejně tak, jako nemůžeme dětem totálně umést cestičku a prostě se nám nepodaří je uchránit od všeho zlého, ať je vychováváme, domlouváme a trestáme jak chceme, stejně tak je ve snaze uchránit je od zlého netrestáme tím, že jim třeba uřízneme nohy, zabijeme jim psa, necháme je nakazit nějakou chorobou, necháme je trpět hlady...
To všechno se samozřejmě může člověku stát, ale není to snad přece Boží trest.

Bůh zlo nezařizuje, nepřeje, nepřičarovává ani jím netrestá.
Naopak, když to na člověka spadne, pomáhá, utěšuje, vede...

Stejně jako děti nemůžou skákat rodičům po hlavě a nesmí se rozmazlovat, nemazlí se s ními ani "nejvyšší Rodič", ale aby trestal zlem...

Někde jsem četla, že nejhorší trest je, když odvrátí tvář a není vidět - člověk ho pak musí znova hledat. A když opravdu chce, najde Ho...