Já jí nic nevmetám, jenom říkám, že tohle není cesta. Osobně vím, že kdyby můj (a většiny zde) podnik do rána vyhořel, jsme všechny v prdeli(a to nadlouho).
Ale pro ten případ (osobní zkušenost) je dobrý najít alternativní životní polohu. Jsou různé možnosti.
1) spřádat méně či více smysluplné sebeživící vize (od hlídání dětí přes rukodělné činnosti k produkčním aktivitám) Nic z toho není nákladné a člověka to zabaví.
2) Vzít svůj úděl jako výhodu zvládání časoprostoru, péct chleba a dělat vlídně-ekologický domov.


Nezaměstnanost je psychický problém a to ve větší míře, než si vůbec dovedete představit.

Jestli Přezdívce pomáhá sebedestrukce, tak se omlouvám, ale silně o tom pochybuji.