Vezmu to trochu z jiné strany, mám bratra a jsem za to šťastná, v životě se objevila situace, kdy nevím jak bych to bez něj zvládla. Před více jak 10 lety mi tragicky zemřel táta, mamka byla úplně "mimo", já měla dvě dvě malé děti (1 rok a 4 roky). Neumím si představit jak bych sama zvládla zařídit pohřeb a vše kolem, brácha mi fakt hodně pomohl. Mamka nebyla schopna v tu chvíli nic dělat a i teď vidím, když mamka stárne a je třeba s ní zajet do nemocnice či cokoliv jiného zařídit tak se můžeme s bráchou vystřídat.
Význam sourozence si uvědomuji nejvíc až teď v dospělosti a jsem ráda, že jsme si pořídili dvě děti, že nemáme jedináčka.
Ale rozhodnutí je vždy na každém samotném a je mnoho pro a proti.