Buchli, napíšu opačný pohled, pro mě jsou děti dar a nechci si vyplácat všechnu radost v životě v jednom období a pak jen smutně fňukat, že už mi nic hezkého přelomového v životě nečeká. Proto, dokud jsem byla hodně mladá, tak jsem měla dítě jedno a cestovala jsem a užívala jsem si, jedno dítě vždycky někdo pohlídal-byli naši, nebyl problém s hlídáním. Druhou rodinu s další várkou dětí jsem založila až ve 40 ti, když jsem měla nacestováno, napracováno a užito do alelujá. A jsem tomu ráda, na 8 let jsem vypadla ze společenského života a z jakého-koliv dění. Ale máme 4 děti a je to radost. Dítě zvládneš v jakémkoliv věku, ale naplno žít - to vyžaduje mladého člověka. V 45 letech se taky dá lézt na osmitisícovku nebo začít dělat kariéru, ale už hodně obtížně. V 35 to jde samo.