je to už osm let, kdy jsme s mužem vybírali poprvé jméno. No spíše jsem ho vybírala já a manžel lustroval. Chtěla jsem, aby to nebylo tak frekventované, protože jsem zastávám názor, že když budu chtít zavolat jménem své dítě z pískoviště k obědu, tak ať mi nepřijde domů baterie cizích dětí. Je pravda, že s blížícím se porodem se frekvence změn toho pravého jména zvyšovala. Ještě týden před porodem to měli být Iva nebo Milan. Nakonec přece jen zvítězilo jméno osoby, kterou mám v oblibě. Takže podle Mirky Všetečkové máme doma Mirku. Je to jenom souhra náhod, že můj otec se jmenuje Miroslav, ale hodně známých zrovna tady vidí ten zdroj jména.
Řekla bych, že rodiče jsou ovlivňováni při výběru jmen svých dětí
1. oblíbeností nebo neoblíbeností lidí či známých se stejným jménem. Když např. budu nesnášet nějakou Lenku, tak si určitě toto jméno nevyberu pro své dítě.
2. aby jméno dobře znělo ve spojení s příjmením dítěte.
3. dlouhodobé přání (možná už někde z dětských let)