U prvního dítěte jsme si školy skoro nevšimli, školu studovalo samostudiem, protože bylo pořád nemocné. Četlo od tří let, úkoly nedostávali, takže pohoda. Druhé dítě má časově náročný koníček vraceli jsme se domů kolem sedmé večer, pak spousta úkolů, do devíti jsme denně něco psali, psaní mu nešlo, takže amoky, lítaly sešity, trhal papíry ... Ve škole totální nuda, vracel se naštvaný, proč tam musí sedět, když se nic neučí. Že by se víc naučil doma. S prvním jsme si dělali dovolenou i během roku, během chvilky doplnilo látku za 14 dní. Druhý píše pomalu, takže má hrůzu, když má den chybět, že bude psát a psát.
Z toho plyne – záleží na dítěti. Jestli se vracíte v poledne, tak by to mohlo být ok.