podívej, to, že on není ochoten dát dětem to, co potřebujou, je jeho problém.

Ale zabránit jim v akci, na kterou se těšej, jen proto, že jim to tam dá někdo jinej, je extrémně sobecký.

Jako ten zahradníkův pes na seně - sám nežere, ale jiným taky nedovolí, aby žrali.

Myslím, že myšlenky na to "nejet" jsou špatně. Vždyť tím vlastně masíruješ ego dospělého (kterého už tak neúměrně šetříte) na úkor toho, že dětem zatrhneš něco, co mají rády. To není vůči těm dětem fér. Pokud manžel žárlí, že odtamtud mají zážitky, nic mu nebrání, aby se toho taky zúčastnil, je tam vítán. Nechce-li, tak ať se aspoň chová jako dospělej a neprudí.

Jestli nepojedeš, zachováš se jako jeho rohožka, jakej signál to asi vyšle těm dětem? Že vyhraje ten, kdo se tváří jako kyselá pr.l?