Anett - ale to je správný přístup.
Nesnáším ten archaický, kdy je učitelovo slovo svaté - to má třeba tchán, a když loni ublížila nějaká čůza mému synovci a tchán vykládal, že má pravdu, protože kdovíjak to bylo a děti lžou, ujelo mi před ním i synovcem, že by té káče měli sebrat diplom a poslat ji do kolbenky, protože synovec nebyl zdaleka jediné šikanované dítě a donutila jsem švagrovou, aby na tu ženskou vlítla.

A naopak takový ten "Co mi kdo bude vykládat, já vím všechno nejlíp" je druhý extrém.

Je zvláštní, že na ty úči, co děti prokazatelně poškozují a jejich pedagogické nadšení a talent dosahují bodu mrazu, si troufne opravdu jen tvrdá nátura. I takový sponzor školy Vopička s tím mívá dost problém...

Neoblíbení učitelé (pozor, neplést si s přísnými, až tvrdými, ale spravedlivými - to bývají často matikáři) bývají neoblíbení kolektivně a oblíbení naopak oblíbení.
Přesto ti neoblíbení dostahují výsledků, takže na školách setrvávají, i když je práce zjevně netěší.