kamisi, nejhorší na tom je, že já jako matka získala dojem, že ani pro mě není úniku... do p.dele, strávila jsem se svými dětmi s naším školstvím už 20 let a výsledkem cítím akorát tak beznaděj. jediné, čeho vůbec nelituju, je, že jsem nejml. syna (3. třída) letos nechala na domácí škole.

pardon, zrovna máme co se školy týče velmi vyhrocené období a pro mne nesmírně vyčerpávající období, tak jsem mírně hysterická, ale prostě se mi otvírá kudla v kapse, když čtu o chudácích učitelkách. mám sto chutí těm, co si stěžují, říct "jaký si to uděláš, takový to máš". pokud např. učitelka dějepisu veškeré zajímavosti, který syn přidá k výkladu (jelikož dějiny jsou jeho koníček), smete ze stolu jako nesmysly (protože ona to holt na peďáku nebrala, takže to tak být nemůže, že...), tak se moc nemůže divit, že syn na to dlabe a při hodinách se radši baví se spolužáky. Říkám tím, že je v pořádku, že se baví v hodině? To v žádném případě. Ale myslím si, že hlavní zodpovědnost za to, jak to nakonec ve třídě vypadá, je na dospělém "odborníkovi", ne na puberťákovi, který má na to dělat otrávený ksichty z vývojového hlediska "nárok"