Anett, na mým synovi se to celé podepsalo tak masivně, že se nám v zásadě sesypal. Momentálně se nacházím skutečně v hlubokém pocitu beznaděje a buším se do hlavy, že jsem ho nepřeložila jinam už na začátku 6. třídy, kdy byl v depresích. Syn tehdy odejít chtěl, už to bylo na spadnutí, ale nakonec řekl "já to tam radši vydržím, nikam nechci, mám tam kamarády" (mají fakt dobrou partu). Měli jsme s manželem použít rodičovské právo veta. Teď se taky nejdřív cukal, ale já mu řekla, že je mi líto, ale že tohle už dál nedovolíme. A že nejen, že vidím, jak mu to ubližuje, ale že na to psychicky už nemám ani já.