No právě, slušnost na všech frontách, tudíž především doma. To je ten začarovaný kruh - naši mluví šeredně, tak je to asi normální, ne, tak co bych tak nemluvila s kámoškou, hele, tak to zkusím na učitelku, učitelka to nezpracuje, zareaguje nevhodně, dítko si doma postěžuje, jak ji učitelka nevybíravě počastovala, rodiče to neslušně okomentují a pro jistotu vlítnou do školy, dítě to vidí, ono je to fakt normální, tak si jede dál... Ať dělám, co dělám, vracím se domů, k výchově v rodině. Jenže ne v jedné, ale ve všech, že jo. A protože si každý myslíme, že děti vedeme nejlépe, a přitom je vedeme každý trochu jinak, vzniká pak v kolektivu směska. a už bych se opakovala - jeden zlořád ve skupině je něco jiného než....