Pokud to opravdu nezvládneš, tak lež (= výmluva) je opravdu v této situaci to nejhorší, co můžeš udělat. Návodů na to, jak jinak vyjádřit podporu a soustrast tady už zaznělo asi celkem dost.

Z pohledu těch nejbližších pozůstalých, kteří pohřeb vypravují: mně naštěstí nezemřelo dítě (což je ta největší hrůza, co se může stát), ale zemřel mi náhle muž a já zůstala sama s malým dítětem. Musím říct, že příbuzní a kamarádky na pohřbu mi byli velkou oporou. Jednak člověk nějak podvědomě chce, aby na pohřbu byli lidi, které měl zesnulý rád, jednak pokud tam ti blízcí jsou, tak Ti to opravdu dává velmi důležitý pocit, že na tu hrůzu nejseš sama.

Ze stejného důvodu jsem třeba šla na pohřeb manželovi kolegyně, který zemřel nedlouhou dobu po tom mém. Stejně jako Ty jsem věděla, že to budu snášet HODNĚ těžce, ale nadopovala jsem se prášky a šla jsem, protože jsem věděla, jak moc to pro tu kolegyni bude důležité.