Však taky zamykáme a klíče vyndaváme, ze zahrady utíká minimálně (v podstatě ve chvílích, kdy např. děda seká a vozí trávu za bránu = brána je otevřená) a nebo ve chvíli, kdy si někdo z rodiny neuvědomí, že je potřeba klíč z branky vyndat nebo ve chvíli, kdy se tou brankou prochází tam a zpátky několikrát za sebou).
Utíká hlavně z toho neohraničeného, neomezeného prostoru.
A je to mžik, není to o tom, že bych si 20 minut dělala svojí práci a prostě si nevšímala toho, co děti dělají.