Navzdory tomu, co říkala teta, jsem mu sama několikrát zdůraznila, že má zkontrolovat, jestli má prázdné kapsy.

Není to první věc, kterou jsme nahrazovaly. Šel si hrát ven, a když ztratil čepici, jojo, taky jsme pořizovaly. Je toho víc. Prostě už nevíme, co čekat. Taky jsme jen lidi, a nechceme být pořád ve stresu, abychom všechno (včetně jeho věcí) uhlídaly. A k tomu, že si polepšil... Je od malinka vedený k tomu, že když vzteky něčím praštil o zem (oblíbená hračka atd.) a rozbilo se to, hned mu někdo koupil novou. I jeho reakce, když to zjistil... Nejdřív přemýšlel, proč ten telefon neslyší, říkal že ho v lese snad neztratil. Na můj zděšený výraz a dotaz, jestli mu přijde normální nosit do lesa mobil v kapse u tepláků, když si ho mohl s klidem dát k tetě do batohu jen lhostejně řekl, že to nevadí, že se ztratil, že mu strejda dá nový... Až potom se mi podařilo rozklíčovat, že je mobil v pračce, že ho nevyndal...