Milá Jano,
nikdo tu přeci nezpochybňuje to, co někteří romové dělají a jak žijí. Já je mám za sousedy a vím, o co jde.
Ale tady jde o to, že nerozumím tomu, proč a jak to souvisí s jejich adopcí. Vždyť se neadoptují velké děti, ale malé, které mají veliký proces výchovy teprve před sebou. Nebo se snad někdo bojí, že mu jeho vlastní adoptované dítě udělá z bytu tunel, vyrve plyn, zdemoluje byt, a to všechno proto, že je Rom?
Myslím, že není ani na místě obava, že dítě po výchově pláchne "ke svým" - pokud najde v nové rodině svou identitu, tak to příliš nahrozí, ale i pokud by k nim šlo, tak možná to bude jenom na prospěch věci, neboť jestliže byla výchova správná, tak zažilo dobrý model výchovy, který bude předávat dál svým dětem. Naučí je, jakou mají věci hodnotu, jak se komunikuje, ...
Může někdo za to, v jakých podmínkách se narodil, jací byli jeho předkové, ...?