Adopce? Že se nebude muset obhajovat před svým svědomím? To snad ne ... pominu-li všechny "těžkosti" spojené s těhotenstvím a nebudu-li brát v potaz, že dítě se bude v děloze hýbat a bude s ním matka žít celých 40týdnů místo 6-8 a že to před svým nejbližším okolím neutají - pořád mi z toho psychicky hůř pro matku vychází adopce. Snad jen, pokud by se rozhodla být "profesionální dělohou" a odprostila se od dítěte citově by to šlo, ale samozřejmě za nadstandardní finanční odstupné, jinak nevím, co by mi mělo být do anonymních čekatelů na adopci. Každý máme svých starostí a problémů dost.