Z osobní zkušenosti Lhasa Apso (obecně teriéra ) k dětem ne. Lhasa rozhodně líná a péče o srst je hodně náročná (především v problematických zónách). Pokud člověk už od začátku uvažuje o ostříhání nemá smysl si tuto rasu pořizovat - ztrácí se tím to co dělá Lhasku Lhaskou, pak bych vážně uvažovala o tom pudlovi.
Měli jsme psa Lhasa Apso 14 let. Na to jaký je to prcek má spoustu energie a neskutečnou výdrž, chodil se mnou i běhat. Vyžadoval né tvrdou,ale důslednou výchovu, když lety polevila ( nebyla jsem tolik doma, studovala jsem) začal se víc prosazovat a docházelo ke konfliktům. Když bych tuto rasu chtěla ,asi bych nyní volila spíš fenku než psa. Pokud pochází z dobrého chovu jsou to dobří psi, pokud jsou v rodině správně socializovaní nemyslím,že by s nimi byly výraznější problémy. Náš skvěle hlídal, byl to fajn parťák, ale byl tvrdohlavý a ke stáru i vzteklý. Dalším problematickým bodem je přeprava těchto psů, jsou moc těžcí do tašky a moc malí na samostatné cestování např. v MHD. Vzhledem k tělesné stavbě se nedoporučuje,aby moc běhali ze schodů sami, nedělá jim to dobře na páteř. Srst je kapitola sama pro sebe, chce to pravidelnou péči, pokud si od malička nezvyknou na pečlivé pročesávání i pro ně nepříjemných partií, majitel si zadělává na problémy v pozdějším věku.