Nežiji tak, jak si moji rodiče představovali, ohnula jsem od rodinného ateismu (z přesvědčení) ke křesťanství. Takže v jistém smyslu jsem očekávání nenaplnila. Ale moji rodiče nebyli "očekávací" ve stylu "vystuduje a bude doktorka a bohatě se vdá a bude mít v Praze tři domy a bude mít dceru a syna dva roky od sebe". Myslím, že jim šlo o to, aby ze mně byl dobrý člověk, samostatná ženská a taky si přáli nějaké to vnouče. Což je (doufám) splněno