Táty už se, bohužel, nezeptám, ale vím, že na mě byl pyšný a chlubil se mnou v hospodě Myslím, že neměl očekávání, neměl to v povaze.

Mamčina očekávání - asi ano, v každém případě nemám nic, co by mi předhazovala.

Zase na druhou stranu, nemám v životě "výstřelky", nad kterými by někdo kroutil hlavou. Jakože odmaturovala jsem napoprvné, zkoušky na VŠ dělala v termínu, chodila na brigády, začala pracovat, hodně jsem pracovala - tehdy možná měli rodiče pocit, že to přeháním, našla jsem si hodného chlapa, se kterým vycházejí (resp. vycházel) , mám děti, postavili jsme dům ...