Tak syn nesnáší soutěže obecně, na původní základce vyhrál s přehledem školní kolo Pythagoriády a jednou ráno přišel do školy, oni ho bez řečí naložili a odvezli do jiné školy, kde se konalo okresní kolo. Řekl mi, že byl naštvaný, protože nevěděl, kam a proč jede, neměl pomůcky, které mu tam musela půjčit cizí učitelka, kolo vyhrál a jediný "bonus", který z toho měl, bylo, že na jeho mateřské škole se probíralo a omlátili mu o pusu, že nerozvíjí svůj talent a nechce reprezentovat školu. Od tý doby přestal psát i školní kola - prostě nenapíše nic. Na současné škole je píše, protože mu slíbili, že dál nebude muset jít a že když vyhraje, tak dostane jedničku. Takže sice vyhrává, ale dál odmítá jít a na další kola přepouští další spolužáky s tím, že oni si to zaslouží víc. On svůj talent nenávidí a odmítá s ním pracovat, myslím, že ví, že jinde mu bylo hodně ubráno a že nebýt matematicky nadaný je mnohem lepší než být neschopný jako on v sociální oblasti. Cítí se vyloučený a bohužel musím říct, že je a trápí se. Teď je v péči psycholožky, ovšem odmítá se s ní bavit o rozvíjení jeho talentu, ale on všechny své síly dává na to, aby dokázal svou sociální neschopnosti skrýt. Ovšem odmítá připustit, že přes svou snahu to nedokáže zakrýt nikdy zcela úplně. Uvidím, co bude.