Nepřipravovala jsem se nijak. Jen jsem musela podepsat, že nejsem těhotná. Uvnitř tunelu zněl takový prapodivný zvuk, prý přecvakávání těch magnetických pásek, či jak mi to vysvětlovala kamarádka - zvláštně tlumené bušení, jako když posloucháš trpaslíky při práci ve sluji. Pokud nemáš klaustrofobii, tak se není čeho obávat. Pokud bys přeece jen neodkladně měla pocit, že musíš ven, stiskneš tlačítko, které máš celou dobu v ruce, a vytáhnou Tě. Já musela odevzdat brýle, takže jsem tam jen tak mžourala, netušila jsem, kolik mám nad sebou prostoru, jsem silně krátkozraká
.