(předcházel text o sucharech, nebudu kopírovat, nesouvisel)
... A vůbec suché (ve smyslu vysušené, vody zbavené) potraviny. To je totiž jeden z hlavních důvodů (vedle např. pobytu v klimatizovaných místnostech apod.) toho, že se teď doporučuje strašně moc pít. Všimněte si, že naši předkové zdaleka tak nelemtali litry tekutin denně. Jenže oni totiž ty tekutiny přijímali normálně v potravě. My jsme přešli ve velké míře na přesušené potraviny (ať už ten suchar, nebo i ty různé cereálie, hlavně extrudované apod., a do značné míry i pečivo), takže nám tekutiny skutečně chybí a musíme je dolévat v nápojích.
A je to ta horší cesta, jelikož vede k větší žravosti. Žaludek je totiž udělaný tak, že když do něj přijde potrava, tak se plní a plní (dolní svěrač uzavřený) a zpracovává ji a při rozepnutí stěny žaludku na určitou mez signalizuje mozku, že je sytý a má dost. Ale na kurvatuře žaludku jsou takové slizničí „rýhy“, nebo jak to říci, prostě taková korýtka. A když do žaludku přijde čistá tekutina, tak těmi „korýtky“ je odvedena rovnou ze žaludku ven do střeva a nesetrvá tam. takže žaludek pořád nesignalizuje plnost, protože té suché potravy se do něj musí dát o dost víc než „mokré“. jakmile má potrava vodu v sobě navázanou, tak nic neodteče, ale přispěje to k náplni žaludku a pocit sytosti pak přijde včas a nenutí to k přecpání se. Ta „vázaná voda“ z hlediska žaludku není jen voda, co já vím, v okurce, ale platí to i třeba pro polévky a různé „stews“ (v češtině není rozumný ekvivalent, prostě takové ty dušené gulášoidní věci), kde ta voda není pouhá voda, ale je trochu hustší a tak neproteče „korýtky“.

tj. voda, která je navázaná v kuskusu, neodteče, ale přispěje k rozpenutí stěny žaludku. Kdeždo voda(čaj, džus), kterou zapiješ housku (v níž určitá voda je, ale o dost méně), odteče a tak se žaludek méně naplní a delší dobu nesignalizuje dostatsčné rozepnutí stěny, takže se stále drží pocit nenasycení.