To všechno, co jsi popisovala, se mu může stát pod mým dohledem. Pokud bych měla pochybnosti o osobě, která má dítě hlídat, prostě bych jí ho nesvěřila. Pokud dítě svěřuju do péče babiček, dědečků, tetiček a strýčků nebo učitelek ve školce, je to, protože jim věřím, že jsou schopni se o něj postarat stejně dobře jako já a žádný extrémní strach po dobu, co ho nemám sama pod kontrolou, nezažívám. Dcera se např. strašně těší na každý zajímavější výlet se školkou - jezdí autobusem tak 2x ročně. Když nastoupila do školky ve třech letech, jela hned druhý den, co tam byla, do Prahy do divadla. Nebála jsem se a dcera se vrátila nadšená.