Bojím se.
Teď nám přijelo mladší dítě ze ŠvP se zlomeným prstem.Když mi to p.učitelka volala,myslela jsem,že to nepřežiju.Bylo mi hrozně líto,že nejsem u něj,že s ním nejezdím po doktorech já.Naštěstí mě to brzo přešlo,p.učitelka mi denně podávala zprávy,že je vše v pořádku,že vše zvládá samo,že domů nechce
Překvapivě se víc bojím o dospělého syna,nejvíc,když si půjčí auto nebo někam dál cestuje.