V USA je to prý se sociální mobilitou kupodivu horší než v Evropě. Údajně nelze vybírat svobodně základní školu, nutno vybrat školu ve spádové oblasti, kde člověk bydlí. Školy financuje město, a tudíž v bohatších městech jsou lepší školy než v chudších. Lidé se tedy kvůli dobré škole musí přestěhovat do dražší čtvrti, jenže tam jsou drahé nemovistosti a vysoká dň z nemovitosti. Takže chudší jsou vyloučeni už takto na začátku. Dále se rozlišují prestižní VŠ a běžné, které jsou bezcenné. Další věcí jsou neplacené stáže a praxe. Často je nabízejí i lukrativní firmy, jenže ty mají sídlo opět v drahých oblastech a děti chudších rodičů si nemohou dovolit pracovat někde zdarma a v těchto místech zaplatit bydlení, rodina je nemůže finančně podpořit. Děti bohatších rodičů si mohou dovolit rok a více bezplatné praxe, díky které potom třeba získají lukrativnější zaměstnání.
Jestli hraje roli genetika nevím. Jak na gymnáziu, tak na VŠ jsme měli spolužáky z různých rodin, a bylo to v době, kdy nebrali každého, ale třeba každého 20.