Prosím nálož optimistických příběhů. Mám tři děti a letos jsem potratila čtvrté. Zamlklý potrat ve 14. tt, bez jakéhokoli "varování", že by něco bylo špatně. Prostě během minuty konec, příčina nezjištěna. Nikdy předtím jsem neměla žádné gyn. problémy. No a teď jsem znovu těhotná 7. tt. A mám návaly strachu až hrůzy, že to zase skončí. V čekárně na gynekologii dostávám tik. Snažím se užívat si každou minutu, kdy prtě "mám", vymýšlím všechno možné s dětmi, aby mi to utíkalo a nemyslela jsem na TO, ale někdy to na mě strašně padne a těžko se toho strachu zbavuji. Takže prosím zavalte mě příběhy o tom , jak vám to po zamlklém potratu dopadlo dobře. Kdysi jsem takto přežila s Rodinou tři týdny čekání na výsledky z plodovky, tak to zkusím znovu.