Není to jen o penězích (myslíš patrně na autobus). Je to i o tom sportu. Pokud jede družstvo fotbalistů na turnaj, tak všichni kluci najednou hrajou, najednou odpočívaj, najednou můžou obědvat, stačí na ně dva dospělí lidi. Moje děti dělaly karate. Oddíl měl na soutěži třeba 25 dětí, zápasy jsou celý den, každé dítě nastupuje pochopitelně jindy, některé vypadne z pavouka hned po prvním zápase a zbytek dne se poflakuje a fandí, případně čeká do odpoledne na týmové vystoupení (jestli bude ve dvě nebo ve čtyři nikdo v poledne neví). Na to je potřeba aspoň tolik dospěláků, kolik je "cvičišť" (minimálně 2, častěji 3-4, někdy i 6) plus jeden, ještě lépe na každou kategorii jeden, a i tak jakmile nastane nějaká mimořádka už je jich málo. Naši trenéři navíc obvykle na soutěži dělají rozhodčí (kterých je třeba na každé cvičiště 6), takže i když tam jsou, o děti se starat nemohou, a zase že by jich oddíl měl třeba 15, to nemá... Takže našich trenérů je na akci třeba 8, z toho 6 píská, a dva lítaj jak hadr na holi mezi cvičišti a snaží se při zápasech pomoci alespoň těm nejmladším nebo ve finále.