Se sestrou vycházíme, kdyby něco, tak si pomůžeme, ale jsme každá diametrálně odlišná, žijeme si každá po svém a moc spolu nekomunikujeme.
O bratra (je mu 16) se starám a žije z několika důvodů se mnou. Vztah máme dobrý, i když z mé strany je to především o zodpovědnosti.
Neuznávám "hlas krve" a mám-li být upřímná, žádného ze svých sourozenců bych si za kamaráda nezvolila, ale aby ta upřímnost byla úplná, já celkově o vztahy a komunikaci s lidmi nestojím.