Moji synové spolu nevyrůstali. Je mezi nimi velký věkový rozdíl. Nedá se vlastně mluvit o sourozeneckém vztahu.
Navíc každý z nich studoval v jiném městě a pak už i v jiném státu. Vidí se sporadicky a vztahy jsou neutrální. Když se zhruba 2x do roka všichni sejdeme, je to pěkný večer, ale každodenní soužití si vůbec neumím představit. Každý ze synů je úplně z jiného těsta. Rádi se navzájem vyslechnou, ale spoečně by nikdy nic nepodnikli. Navzájem se spíš považují za exoty, které ale nebudou obracet ,,na svoji víru,,. U nás platí sourozenecké heslo - Žít a nechat žít.