Přidat odpověď
Liško, jak myslíš, že domácí škola by ti mohla být ukradená, obzvláště s těmi mladšími dětmi?
Bridž,
máme prvňáka, budoucí předškolačku, dvouletou a osmiměsíční mimino.
Prvňák též prosincový.
Začali jsme něco dělat taky dřív, od cca ledna před první třídou už vážně (projevil zájem, ale přesně si to nepamatuji). Ten rok před byl důležitý hlavně pro mě. Abych se konečně oprostila od školních představ (ne že bych s tím nebojovala někdy doteď).
Domácí škola není o tom, že budeme od-do sedět u kuchyňského stolu a vyplňovat pracovní listy a předčítat učebnice.
Pro mě je důležité se vzdělávat. Já tedy trvám i na nějakém tom systému ve smyslu - i když tě to nebaví, denně musíš něco napsat - buď něco opsat, nebo stránku písanky, nebo dopis, diktát, něco. Nutila sjem takhle i matematiku, ale pak jsem zjistila, že z toho je syn otrávený. Takže když chtěl, bavilo ho to a šlo nám to, udělal třeba čtyři stránky. A pak zas další den nemusel nic. Teď mu kamarád říkal,že ho ve škole nebaví matematika a písanka a on na to, že psaní ho taky nebaví, ale matika ho baví (dlužno dodat, že jsme matiku dodělali v půlce května a ač jsem chtěla začít další ročník, nakonec jsem to nechala být a děláme takovou tu praktickou matematiku a procvičujeme příklady zábavnou formou).
Ale jinak - syn chtěl dělat pokusy, děláme pokusy (máme dvě knížky, tak si vždycky vybere). Když přijde nějaký zájem, podchytíme ho, probereme ho a nabalíme k tomu pár dalších věcí. A pak jedeme dál.
Co se týče ostatních dětí - budoucí předškolačka se chce učit číst. Začali jsme podle Lily a Vily, učí se písmena a učí se číst genetickou metodou. Baví jí to a jde jí to. Psát se neučí, ruka má ještě co zlepšovat a než se s tím nervovat, raděj ať kreslí a maluje.
Naše dvouletá nám do toho buď leze, nebo si maluje, nebo to vzdá a jde si hrát.
Miminko už se dostalo do toho náročnějšího věku, ale když se chce, tak to jde.
Ano, nemáme takovou tu domácí školu, kdy dítě něco zaujme a my se tomu do hloubky věnujeme a hledáme a vyrábíme a cojávím co všechno. Je to super, ale už jsem se smířila s tím, že máme těch dětí povícero a naše domácí škola prostě nevypadá takhle.
Tady je pár věcí z toho, co jsme dělali, i s těmi mladšími. Vím, že mnozí jdou do větší hloubky a stíhají toho mnohem víc, ale zas je prvňák, jsme spokojeni i tak.
http://www.malevicovi.net/category/domaci-vzdelavani/
Předchozí