Jsem z Čech (původně Krkonoše, teď Praha) a v životě jsem neslyšela někoho použít oslovení Jane ani Jene, kromě Sáry Saudkové A vůbec by mi to teda nešlo z pusy.
Pokud už dojde na oslovování křestními jmény, použila bych Honza, pokud by ten člověk přímo řekl "já jsem Jan" (což jsem takto bez příjmení určitě nikdy neslyšela). Pak bych se asi zeptala, na jaké oslovení je zvyklý. V praxi jsem se v pracovních a podobných vztazích setkala jen s oslovením Honzo, mezi spolužáky a známými používáme ještě verze "Jéňo", "Jeníku", "Jendo", ale sama od sebe bych ani jednu verzi nepoužila, kdybych nevěděla, že je na to dotyčný zvyklý.